Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám !
(Žl 23,1)









neděle 21. června 2015

Víkend znamená...

vyřídit se !!!
Kdy jindy totiž stihnout, co přes týden nezvládneme.
Pořádné vyžití pro děti však znamená totální odrovnání rodičů :-)
Sobotu jsme začali výpravou na vědecký jarmark.
Jarmark je moje srdeční záležitost.
Milovaný (seznámila jsem se na něm se svým mužem) i nenáviděný (kvůli jednomu ročníku jsme s Janou vylítly od zkoušky :-), zábavný (pro děti) i nudný (pro nás pořádající, obzvlášť druhý den).
Ale už je to úplně jiná akce.
Kde jsou ty školní lavice s prostěradly, které sehnala paní docentka Klečková z nějaké rušící se školky, v pavilonu výstaviště Flora nebo na náměstí ?
 Nadšení studentů i profesorů, kteří se vydali z laboratoří ven (mezi lidi) ?
Kostýmy a večerní grilovačka s pivem ?


             
                             Šmeralova kolej.................


                              Nová přírodovědecká fakulta..............
                              Není to sice břečťanem obrostlá a historií dýchající budova, ale moderní                                               architektura má taky něco do sebe.



Chemie je láska má, již od studentských let. 
Vizu-li křivuli, hořím jako květ.
Ať žije má chemie, královna všech věd !!!!











                                                     
  Trochu z jiného soudku..............
                         
 Polní nemocnice....

                                  
Thea obvazuje ruku "zraněné" pořadatelce....


                   Odpolední akce. 
                       Oslava narozenin a rozlučková fotbalistů.
                       I tady se za těch pár let hodně změnilo. 
                       Víc dětí než dospělých, skoro.... :-)





pátek 19. června 2015

Testování...

...ušitých softshellek dopadlo na výbornou.
Kdybych je prodávala, mohu jen doporučit :-)

...dnešní výtvarka - plastelínová žížala a spousta krmení pro ni.
U nás se má každý dobře :-)






...už pomalu taky odkvétají - lípy ...














čtvrtek 18. června 2015

Neustále v pohybu...

To asi nejlíp vystihuje naše dny.
Ne, že bychom pořád někde trajdali (i když to taky), ale nezastavíme se ani doma.
Nesednu si dýl než 2 minuty.
A přesuny a posuny jsou i během celé noci.
Musím zavolat Janě a zeptat se, kde bere sílu a čas udělat domácí lasagne. U nás se vaří v jednom hrnci nebo na jednom plechu.
Dokonce do našeho denního rozvrhu už nezabuduju ani případné vyzvednutí oběda z jídelny :-)
Takže konec vysedávání u počítače a zase se pohybovat....:-)